Mezinárodní hudební festival F. L. Věka / 2017


MHF F. L. Věka

každoročně pořádá Místní akční skupina POHODA venkova, z. s. a neformální spolek přátel hudby Dobrušská klasika ve spolupráci s obcemi a městy společného regionu – Deštné v Orlických horách, Dobruška, Opočno a Nové Město nad Metují.

Organizační tým

Luboš Řehák, předseda MAS a finanční ředitel festivalu

MgA. Pavel Svoboda, umělecký ředitel festivalu

Jana Poláčková, Stanislav Kupka / Dobrušská klasika

Dana Ehlová, tiskový servis

Honza Ježdík a Michal Fanta, fotografové a Zdeněk Friml, kameraman

členové: Kateřina Balcarová / Lukáš Koblása / Jana Švábová / Stanislav Kupka / Helena Kupková / Zdeněk Martinec / Naďa Martincová

Kostel sv. Ducha
Renesanční kostelík, jehož současná podoba byla daná rekonstrukcí v druhé polovině 16. století.

více         »» ««         méně

Kostel sv. Ducha

Kostel sv. Václava
Barokní přestavba architekta Mikuláše Rossiho z počátku 18. století.

více         »» ««         méně

Kostel sv. Václava

Synagoga čp. 646
Novogotická stavba z r. 1867, postavená na místě dřívější synagogy, zničené požárem.

více         »» ««         méně

Synagoga čp. 646

Společenské centrum – Kino 70
Moderní stavba z roku 1969. V roce 2010 prošla náročnou přestavbou.

více         »» ««         méně

Společenské centrum – Kino 70

POHODA venkova
Místní akční skupina

více         »» ««         méně

POHODA venkova

Hned vedle náměstí F. L. Věka je náměstí Šubertovo, zvané také Malé náměstí. V dobách dávno minulých se mu říkalo Židovské město. Dobruška byla totiž jedním ze šesti míst v Podorlicku, kde se usadili židé. První židovští obyvatelé přišli do města již ve druhé polovině 16. století a písemné prameny dokládají, že zde žili i ve století 17.

Židé bydleli zpočátku v nájmech rozptýleně po celém městě. Až na základě císařského nařízení jim byly v roce 1721 dány do dědičného pronájmu domy na dnešním Šubertově náměstí, kde stála i synagóga. Od ostatní zástavby je odděloval jen jakýsi prkenný plot, který však definitivně zanikl zřejmě ještě v 18. století.

Požárům v roce 1806 a 1866 padla za oběť i židovská čtvrť včetně synagógy, která byla do dnešní novogotické podoby přestavěna v roce 1867. Zajímavá je imitace hradního cimbuří. V objektu bývalé synagogy se zachovaly v poměrně velkém rozsahu barokní architektonické prvky z 1. poloviny 18. století. Jsou jimi zejména klenební pásy, pilastry, což je ozdobný plošný prvek ve fasádě napodobující sloup. V padesátých letech 20. století koupila budovu synagógy Českobratrská církev evangelická a otevřela v ní svou modlitebnu, která sloužila svému účelu až do r. 2007, kdy budovu zakoupilo Město Dobruška.

Dům čp. 45 vedle synagógy sloužil jako obydlí rabína. Rabínský dům čp. 45 z 18. století má v přízemí dochované klenutí. Počátkem minulého století jej koupil Václav Malý, který zde provozoval poštu. Právě odtud vyšla 5. října 1918 mylná informace, na jejímž základě slavila toho dne Dobruška jako první město v Čechách zánik rakousko-uherské monarchie. Od roku 1984 je v domě umístěno muzeum, v němž je zpřístupněna stálá expozice Židé v dějinách Dobrušky, jejíž součástí je i rituální očistná lázeň – mikve.

Židovští obyvatelé žili v Dobrušce až do osudného 18. prosince 1942, kdy byli na základě tzv. norimberských rasových zákonů násilně odvlečeni do internačního tábora v Terezíně a odtud pak do vyhlazovacích nacistických koncentračních táborů. Z pětačtyřiceti jich přežilo jen pět a do Dobrušky se vrátil jediný. Židovská obec v Dobrušce, stejně jako v mnoha jiných místech, zanikla.

V roce 2010 byla uskutečněna rozsáhlá obnova synagogy. Oprava byla provedena v takovém rozsahu, aby bylo možné objekt v základních možnostech a patřičné kvalitě využívat pro kulturní aktivity dobrušského muzea. V dalších fázích je cílem propojit synagogu s budovou Městského muzea prostřednictvím spojovací uličky, která má téměř středověký ráz. Oba objekty tak budou tvořit jeden kulturně-historický celek. Obnovou byla fasádě a oknům s vitrážemi navrácena podoba, kterou měla synagoga kolem roku 1900. Opravou došlo nejen ke zlepšení technické části objektu, ale i ke zkulturnění prostředí Šubertova náměstí. Věříme, že obyvatelé města vnímají obnovu pozitivně s vědomím, že obec získala po technické stránce obnovený ojedinělý historický objekt, který svým výrazem ctí charakter původní židovské synagogy, zároveň obohacuje město o reprezentativní architektonický prvek a nabízí obyvatelům města a okolí nevšední interiér pro bohaté kulturní využití.

««      Skrýt