Mezinárodní hudební festival F. L. Věka / 2014

Cena MHF F. L. Věka

Cena Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka

Posláním projektu je ocenění osobností, které se svým celoživotním dílem nebo mimořádným uměleckým počinem zasloužily o kulturu regionu. Cena MHF F. L. Věka může být udělena i významným osobnostem ze světa kultury, které pocházejí z východočeského regionu. Ocenění je udělováno každý rok na některém z koncertů festivalu, o udělení rozhoduje Festivalový výbor MHF F. L. Věka, nominace může zasílat i široká veřejnost.

Cena MHF F. L. Věka 2011

Luboš Sluka (*1928 v Opočně) je významný český skladatel. Absolvoval Pražskou konzervatoř a Akademii múzických umění, působil také v několika prestižních funkcích – byl dramaturgem Československé televize, šéfredaktorem Pantonu nebo předsedou Asociace hudebních umělců a vědců. Od roku 1994 je členem Pondělníků. Aktivně se podílí se na kulturním životě Opočna i regionu, pro první ročník festivalu F. L. Věka napsal novou skladbu na téma jedné z největších dochovaných skladeb Františka Vladislava Heka, kterou je Missa Pastoralis. Luboš Sluka převzal ocenění 23. října 2011 z rukou senátor Parlamentu ČR JUDr. Miroslava Antla.

Cena MHF F. L. Věka 2012

Doc. Václav Rabas (*1933), varhanní virtuóz, zakládající ředitel Konzervatoře Pardubice a profesor Hudební fakulty AMU v Praze, se významným způsobem zasloužil o kulturu a školství ve východních Čechách. Stál u zrodu Komorní filharmonie Pardubice, Filharmonie Hradec Králové i Konzervatoře v Pardubicích, na kterou přivedl celou řadu špičkových pedagogů, kteří měli v té době zákaz činnosti. Za jeho řízení se pardubická konzervatoř zařadila mezi špičkové umělecké školy a mnozí její absolventi jsou dnes na špici ve svém oboru. Jako vítěz první Mezinárodní varhanní soutěže Pražské jaro pravidelně účinkoval s Českou filharmonií i na zahraničních hudebních festivalech, kde mimo jiné interpretoval skladby českých autorů od baroka (F. X. Brixi, B. M. Černohorský) až po soudobou hudbu (K. Slavický, M. Kabeláč, O. Mácha, L. Fišer, P. Eben, L. Sluka a další) často i přes zákaz jejich uvádění. Václavu Rabasovi předala ocenění senátorka Parlamentu ČR Mgr. Miluše Horská v neděli 30. září 2012 na zahajovacím koncertě festivalu.

Cena MHF F. L. Věka 2013

Ivo Kašpar, předseda Kruhu přátel hudby Opočenská beseda, se zasloužil o znovuoživení tradice koncertů a dalších kulturních akcí v Opočně. V rámci cyklu Opočno hudební uvedl od roku 1992 stovky koncertů špičkových umělců i mladých talentovaných interpretů. Pod jeho vedením Opočenská beseda navázala na činnost Občanské besedy, která byla založena roku 1863, tedy před 150 lety.

Cena MHF F. L. Věka 2013 za neobyčejný přínos regionu v oblasti kultury bude předána v rámci zahajovacího koncertu festivalu v neděli 29. září 2013 v kostele sv. Václava v Dobrušce.

Cena MHF F. L. Věka 2014

Vlastimil Železník (* 16. 12. 1930 v Dobrušce) je významný dobrušský rodák, trumpetista, pedagog a skladatel. Absolvoval slepeckou Konzervatoř Jana Deyla, účinkoval i se Symfonickým orchestrem AUS Víta Nejedlého, který řídil Jiří Bělohlávek. Pedagogicky působil v Lidové škole umění v Dobrušce, jeho skladby vydal tiskem Svaz hudebníků v Praze, ve slepeckém písmu vyšly jeho fanfáry pro čtyři trubky. Účinkoval na stovkách koncertů včetně turné po Švédsku. Založil Dobrušské žesťové sdružení a ve svém archivu nashromáždil spoustu cenných materiálů. Vychoval přes 130 žáků, z toho 100 hráčů na trubku a lesní roh.

Cena MHF F. L. Věka 2015

Nominace na Cenu MHF F. L. Věka 2015 (jméno, důvod nominace a stručný životopis navrhovaného kandidáta) můžete zasílat do 30. listopadu 2014 na adresu info@mhf-vek.cz.

Kostel sv. Ducha
Renesanční kostelík, jehož současná podoba byla daná rekonstrukcí v druhé polovině 16. století.

více         »» ««         méně

Kostel sv. Ducha

Kostel sv. Václava
Barokní přestavba architekta Mikuláše Rossiho z počátku 18. století.

více         »» ««         méně

Kostel sv. Václava

Synagoga čp. 646
Novogotická stavba z r. 1867, postavená na místě dřívější synagogy, zničené požárem.

více         »» ««         méně

Synagoga čp. 646

Společenské centrum – Kino 70
Moderní stavba z roku 1969. V roce 2010 prošla náročnou přestavbou.

více         »» ««         méně

Společenské centrum – Kino 70

POHODA venkova
Místní akční skupina

více         »» ««         méně

POHODA venkova

Hned vedle náměstí F. L. Věka je náměstí Šubertovo, zvané také Malé náměstí. V dobách dávno minulých se mu říkalo Židovské město. Dobruška byla totiž jedním ze šesti míst v Podorlicku, kde se usadili židé. První židovští obyvatelé přišli do města již ve druhé polovině 16. století a písemné prameny dokládají, že zde žili i ve století 17.

Židé bydleli zpočátku v nájmech rozptýleně po celém městě. Až na základě císařského nařízení jim byly v roce 1721 dány do dědičného pronájmu domy na dnešním Šubertově náměstí, kde stála i synagóga. Od ostatní zástavby je odděloval jen jakýsi prkenný plot, který však definitivně zanikl zřejmě ještě v 18. století.

Požárům v roce 1806 a 1866 padla za oběť i židovská čtvrť včetně synagógy, která byla do dnešní novogotické podoby přestavěna v roce 1867. Zajímavá je imitace hradního cimbuří. V objektu bývalé synagogy se zachovaly v poměrně velkém rozsahu barokní architektonické prvky z 1. poloviny 18. století. Jsou jimi zejména klenební pásy, pilastry, což je ozdobný plošný prvek ve fasádě napodobující sloup. V padesátých letech 20. století koupila budovu synagógy Českobratrská církev evangelická a otevřela v ní svou modlitebnu, která sloužila svému účelu až do r. 2007, kdy budovu zakoupilo Město Dobruška.

Dům čp. 45 vedle synagógy sloužil jako obydlí rabína. Rabínský dům čp. 45 z 18. století má v přízemí dochované klenutí. Počátkem minulého století jej koupil Václav Malý, který zde provozoval poštu. Právě odtud vyšla 5. října 1918 mylná informace, na jejímž základě slavila toho dne Dobruška jako první město v Čechách zánik rakousko-uherské monarchie. Od roku 1984 je v domě umístěno muzeum, v němž je zpřístupněna stálá expozice Židé v dějinách Dobrušky, jejíž součástí je i rituální očistná lázeň – mikve.

Židovští obyvatelé žili v Dobrušce až do osudného 18. prosince 1942, kdy byli na základě tzv. norimberských rasových zákonů násilně odvlečeni do internačního tábora v Terezíně a odtud pak do vyhlazovacích nacistických koncentračních táborů. Z pětačtyřiceti jich přežilo jen pět a do Dobrušky se vrátil jediný. Židovská obec v Dobrušce, stejně jako v mnoha jiných místech, zanikla.

V roce 2010 byla uskutečněna rozsáhlá obnova synagogy. Oprava byla provedena v takovém rozsahu, aby bylo možné objekt v základních možnostech a patřičné kvalitě využívat pro kulturní aktivity dobrušského muzea. V dalších fázích je cílem propojit synagogu s budovou Městského muzea prostřednictvím spojovací uličky, která má téměř středověký ráz. Oba objekty tak budou tvořit jeden kulturně-historický celek. Obnovou byla fasádě a oknům s vitrážemi navrácena podoba, kterou měla synagoga kolem roku 1900. Opravou došlo nejen ke zlepšení technické části objektu, ale i ke zkulturnění prostředí Šubertova náměstí. Věříme, že obyvatelé města vnímají obnovu pozitivně s vědomím, že obec získala po technické stránce obnovený ojedinělý historický objekt, který svým výrazem ctí charakter původní židovské synagogy, zároveň obohacuje město o reprezentativní architektonický prvek a nabízí obyvatelům města a okolí nevšední interiér pro bohaté kulturní využití.

««      Skrýt