Mezinárodní hudební festival F. L. Věka / 2014

Cena MHF F. L. Věka

Cena Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka

Posláním projektu je ocenění osobností, které se svým celoživotním dílem nebo mimořádným uměleckým počinem zasloužily o kulturu regionu. Cena MHF F. L. Věka může být udělena i významným osobnostem ze světa kultury, které pocházejí z východočeského regionu. Ocenění je udělováno každý rok na některém z koncertů festivalu, o udělení rozhoduje Festivalový výbor MHF F. L. Věka, nominace může zasílat i široká veřejnost.

Cena MHF F. L. Věka 2011

Luboš Sluka (*1928 v Opočně) je významný český skladatel. Absolvoval Pražskou konzervatoř a Akademii múzických umění, působil také v několika prestižních funkcích – byl dramaturgem Československé televize, šéfredaktorem Pantonu nebo předsedou Asociace hudebních umělců a vědců. Od roku 1994 je členem Pondělníků. Aktivně se podílí se na kulturním životě Opočna i regionu, pro první ročník festivalu F. L. Věka napsal novou skladbu na téma jedné z největších dochovaných skladeb Františka Vladislava Heka, kterou je Missa Pastoralis. Luboš Sluka převzal ocenění 23. října 2011 z rukou senátor Parlamentu ČR JUDr. Miroslava Antla.

Cena MHF F. L. Věka 2012

Doc. Václav Rabas (*1933), varhanní virtuóz, zakládající ředitel Konzervatoře Pardubice a profesor Hudební fakulty AMU v Praze, se významným způsobem zasloužil o kulturu a školství ve východních Čechách. Stál u zrodu Komorní filharmonie Pardubice, Filharmonie Hradec Králové i Konzervatoře v Pardubicích, na kterou přivedl celou řadu špičkových pedagogů, kteří měli v té době zákaz činnosti. Za jeho řízení se pardubická konzervatoř zařadila mezi špičkové umělecké školy a mnozí její absolventi jsou dnes na špici ve svém oboru. Jako vítěz první Mezinárodní varhanní soutěže Pražské jaro pravidelně účinkoval s Českou filharmonií i na zahraničních hudebních festivalech, kde mimo jiné interpretoval skladby českých autorů od baroka (F. X. Brixi, B. M. Černohorský) až po soudobou hudbu (K. Slavický, M. Kabeláč, O. Mácha, L. Fišer, P. Eben, L. Sluka a další) často i přes zákaz jejich uvádění. Václavu Rabasovi předala ocenění senátorka Parlamentu ČR Mgr. Miluše Horská v neděli 30. září 2012 na zahajovacím koncertě festivalu.

Cena MHF F. L. Věka 2013

Ivo Kašpar, předseda Kruhu přátel hudby Opočenská beseda, se zasloužil o znovuoživení tradice koncertů a dalších kulturních akcí v Opočně. V rámci cyklu Opočno hudební uvedl od roku 1992 stovky koncertů špičkových umělců i mladých talentovaných interpretů. Pod jeho vedením Opočenská beseda navázala na činnost Občanské besedy, která byla založena roku 1863, tedy před 150 lety.

Cena MHF F. L. Věka 2013 za neobyčejný přínos regionu v oblasti kultury bude předána v rámci zahajovacího koncertu festivalu v neděli 29. září 2013 v kostele sv. Václava v Dobrušce.

Cena MHF F. L. Věka 2014

Vlastimil Železník (* 16. 12. 1930 v Dobrušce) je významný dobrušský rodák, trumpetista, pedagog a skladatel. Absolvoval slepeckou Konzervatoř Jana Deyla, účinkoval i se Symfonickým orchestrem AUS Víta Nejedlého, který řídil Jiří Bělohlávek. Pedagogicky působil v Lidové škole umění v Dobrušce, jeho skladby vydal tiskem Svaz hudebníků v Praze, ve slepeckém písmu vyšly jeho fanfáry pro čtyři trubky. Účinkoval na stovkách koncertů včetně turné po Švédsku. Založil Dobrušské žesťové sdružení a ve svém archivu nashromáždil spoustu cenných materiálů. Vychoval přes 130 žáků, z toho 100 hráčů na trubku a lesní roh.

Cena MHF F. L. Věka 2015

Nominace na Cenu MHF F. L. Věka 2015 (jméno, důvod nominace a stručný životopis navrhovaného kandidáta) můžete zasílat do 30. listopadu 2014 na adresu info@mhf-vek.cz.

Kostel sv. Ducha
Renesanční kostelík, jehož současná podoba byla daná rekonstrukcí v druhé polovině 16. století.

více         »» ««         méně

Kostel sv. Ducha

Kostel sv. Václava
Barokní přestavba architekta Mikuláše Rossiho z počátku 18. století.

více         »» ««         méně

Kostel sv. Václava

Synagoga čp. 646
Novogotická stavba z r. 1867, postavená na místě dřívější synagogy, zničené požárem.

více         »» ««         méně

Synagoga čp. 646

Společenské centrum – Kino 70
Moderní stavba z roku 1969. V roce 2010 prošla náročnou přestavbou.

více         »» ««         méně

Společenské centrum – Kino 70

POHODA venkova
Místní akční skupina

více         »» ««         méně

POHODA venkova

Na výšině nad městem směrem k Orlickým horám postavili naši předkové kostel zasvěcený svatému Duchu. Již samotné toto zasvěcení napovídá, že počátky kostela musíme hledat hluboko ve středověku, snad až v dobách, kdy byl náš kraj postupně osídlován a vznikaly zde první středověké osady. Vznik kostela svatého Ducha tedy zřejmě souvisí se samotnými počátky křesťanství v našem regionu.

Vlastní prvotní založení kostela je tedy velmi staré. Odborníci předpokládají, že se při něm uplatnil vliv cisterciáckého kláštera Svaté Pole (Sacer Campus), jenž stával až do svého zničení husity v roce 1421 v místech dnešní vesnice Klášter nad Dědinou. Svatopolský vliv naznačuje především samotné zasvěcení svatému Duchu. Kostel stál vedle důležité komunikace, která byla jednou z větví směřujících od Hradce Králové do Kladska. Z Dobrušky se cesta ubírala dnešním Valským údolím směrem k Dobřanům a dále přes Orlické hory. Založení kostela u jedné z hlavních regionálních komunikací bylo typické právě pro období středověké kolonizace, která probíhala i v našem kraji.

Samotné datum založení kostela svatého Ducha neznáme ovšem ani přibližně. Původní stavba byla pravděpodobně dřevěná a nepochybně mnohem menší než je dnešní. Nevíme, zda nám psaná historie zaznamenala všechny přestavby a stavební úpravy. Jak vypadal původní kostel, nevíme. Ještě před lety se historikové domnívali, že základy dnešní stavby jsou gotické, ale při posledních opravách, kdy byla obnovována celá omítka, se existence gotického zdiva kostela nepotvrdila. Spíše je pravděpodobné, že první kostelní stavba byla dřevěná.

V průběhu 16. století, kdy bylo dobrušské měšťanstvo na vrcholu svého hospodářského rozkvětu, došlo k velmi rozsáhlé přestavbě celého města. Zřejmým impulsem byl rozsáhlý požár, který v roce 1565 zničil podstatnou část městské zástavby. Kostel, který stál mimo město, požárem postižen zřejmě nebyl. Můžeme se však důvodně domnívat, že stará dřevěná stavba již věkem dosloužila a bylo jen otázkou času, kdy se její přestavba stane úplně nevyhnutelnou.

Jako při ostatní výstavbě v celém městě (tehdy také vyrostla reprezentativní budova radnice) nebyla skromnost a úspornost určujícím faktorem. Naopak, měšťané byli vedeni snahou o co nejvýstavnější architekturu, která by každému příchozímu jednoznačně sdělila, že město, do něhož přichází, není žádnou chudičkou vesničkou, ale sídlem sebevědomých a bohatých lidí. Všechny stavby, včetně kostela svatého Ducha, byly postaveny v tehdy moderním nádherném renesančním slohu.

A tak od poloviny 16. století na odedávna krajinně exponovaném místě vyrostla kamenná stavba, do daleka zářící svou bílou fasádou. Dodnes můžeme jen tiše obdivovat neobyčejný cit neznámých architektů a stavitelů, s nímž dokázali skloubit novou stavbu s měkkými křivkami vrcholků Orlických hor v pozadí. Mimořádná harmonie s krajinou vyniká nejen při pohledu k horám, ale je charakteristická pro jakýkoli pohled na kostel. Až minulé století svými necitlivými obilními sily a výškovými budovami nových panelových sídlišť dokázalo znehodnotit vysokou estetickou působivost této stavby. Nedílnou součástí areálu kostela svatého Ducha je i hranolovitá budova zvonice s cibulovitou bání a lucernou z r. 1686. Okna kostela jsou zdobena vitráží, střecha lodě a zvonice je pokryta dřevěným šindelem, materiálem typickým pro drobné sakrální stavby. Západní stranu kostela zdobí zachované barokní dveře. Ke zvonici byl až do druhé poloviny minulého století přilepen ještě malý přízemní přístavek, sloužící až do konce století osmnáctého jako příbytek poustevníka. Ještě ve století dvacátém zde však bydlel městský hrobník s celou svojí rodinou.

Kostel byl v minulosti mnohokrát opravován. Rozsáhlou rekonstrukcí prošel v polovině 18. století a poslední opravy se uskutečnily v 70. letech 20. století. Při nich byla stavbě plně vrácena její původní renesanční tvář. Po staletích tak znovu kostelík svatého Ducha zdobí okolní podorlickou krajinu, aby připomínal stavitelský um a především nevšední estetické cítění svých dávných tvůrců.

««      Skrýt