Mezinárodní hudební festival F. L. Věka / 2013

Umělci Ročník 2013

MIROSLAV KEJMAR

legendární český trumpetista

Miroslav Kejmar (*1941), legendární český trumpetista, studoval na pražské konzervatoři a na Hudební fakultě AMU u prof. Václava Paříka. V letech 1970 až 2008 byl členem České filharmonie.

VÍCE INFORMACÍ »»

ALEŠ BÁRTA

varhaník

Natočil celkem třicet kompaktních disků (mimo jiné pro firmy Supraphon a Panton skladby Johanna Sebastiana Bacha, Maxe Regera a dalších). Za své zvukové snímky obdržel Zlatou desku Supraphonu (za nahrávku varhanních skladeb Johanna Sebastiana Bacha, 1996), Cenu Českého hudebního fondu (1984), Cenu měsíčníku Harmonie (1996). Jeho nahrávka skladeb Johanna Sebastiana Bacha pro japonskou firmu Pony Canyon byla v roce 1995 oceněna jako nahrávka roku, pro tutéž firmu natočil celé Bachovo varhanní dílo na šestnáct kompaktních disků.

VÍCE INFORMACÍ »»

HEROLDOVO KVARTETO

jedno z nejlepších českých kvartet

Jedno z nejlepších českých kvartet vystoupí ve složení Petr Zdvihal a Jan Valta – housle, Karel Untermüller – viola a David Havelík – violoncello

VÍCE INFORMACÍ »»

DAGMAR PECKOVÁ

mezzosopran

Dagmar Pecková, renomovaná operní a koncertní pěvkyně.

VÍCE INFORMACÍ »»

JAROSLAV ŠAROUN

klavírista, skladatel a pedagog

Prof. Jaroslav Šaroun (*1943 v Dobrušce) je český klavírista, skladatel, pedagog a dlouholetý člen České filharmonie.

VÍCE INFORMACÍ »»

STÉPHANE BÉCHY (Francie)

cembalo

Stéphane Béchy (*1963) studoval hru na varhany u René Brethomé a Marie-Claire Alain a hru na cembalo u Davitta Moroneyho a Oliviera Baumonta. Koncertuje jako sólista ve Francii, zejména v Notre Dame, La Madeleine, Saint-Sulpice, ale také na festivalech, jako kupř. White Coats v Paříži, Festival staré hudby v Dieppe, Saint-Michel Thiérache Triforium's Cat­hedral Metz, Nancy Festival, Festival de Carcassonn.

VÍCE INFORMACÍ »»

ALFRÉD STREJČEK

recitace

Alfréd Strejček patří mezi špičkové interprety poezie a prózy a je několikanásobným laureátem soutěží profesionálních umělců v uměleckém přednesu.

VÍCE INFORMACÍ »»

PETR NEKORANEC

tenor

Tenorista Petr Nekoranec je jednou z nejvýraznějších postav nastupující pěvecké generace v České republice.

VÍCE INFORMACÍ »»

JANA BOUŠKOVÁ

harfa

Mstislav Rostropovitch si osobně vyžádal kontakt na Janu Bouškovou po té, co uslyšel její hru v rozhlase a hned si ji vybral ke spolupráci na festivalu ve francouzském Evianu pro uvedení premiéry Sonáty pro violoncello a harfu Ravi Shankara. Susann McDonald , světoznáma profesorka harfy v USA o Janě Bouškové prohlásila, že je talent stoleti.

VÍCE INFORMACÍ »»

ADAM VIKTORA

varhany, dirigent

Jako dirigent, varhaník, hráč na harmonium či sbormistr vystupoval na hudebních festivalech u nás i v zahraničí, jeho koncertní činnost ho zavedla do většiny evropských zemí, přednášel a koncertoval na varhanních kongresech ve Švédsku a Chorvatsku, nahrává pro Český rozhlas a Českou televizi.

VÍCE INFORMACÍ »»

IVA KRAMPEROVÁ

housle

Iva Kramperová, absolventka Hudební fakulty AMU v Praze, je vyhledávanou sólistkou a komorní hráčkou, spolupracuje s osobnostmi jako Václav Hudeček, Ivan Ženatý, Jiří Stivín, Barbara Maria Willi, Radek Baborák a řadou dalších.

VÍCE INFORMACÍ »»

BAROCCO SEMPRE GIOVANE

orchestr

Barocco sempre giovane (Baroko stále mladé) je komorní soubor složený ze špičkových mladých profesionálních hudebníků.

VÍCE INFORMACÍ »»

EVA KULICHOVÁ

klavír

Na klavír začala hrát v pěti letech pod vedením Jaroslavy Kozokové. Od roku 1997 studovala ve třídě MgA. Martina Hršela na pardubické konzervatoři a své studium zakončila Klavírním koncertem a moll od E. E. Griega s Pardubickou komorní filharmonií.

VÍCE INFORMACÍ »»

Kostel sv. Ducha
Renesanční kostelík, jehož současná podoba byla daná rekonstrukcí v druhé polovině 16. století.

více         »» ««         méně

Kostel sv. Ducha

Kostel sv. Václava
Barokní přestavba architekta Mikuláše Rossiho z počátku 18. století.

více         »» ««         méně

Kostel sv. Václava

Synagoga čp. 646
Novogotická stavba z r. 1867, postavená na místě dřívější synagogy, zničené požárem.

více         »» ««         méně

Synagoga čp. 646

Společenské centrum – Kino 70
Moderní stavba z roku 1969. V roce 2010 prošla náročnou přestavbou.

více         »» ««         méně

Společenské centrum – Kino 70

POHODA venkova
Místní akční skupina

více         »» ««         méně

POHODA venkova

Hned vedle náměstí F. L. Věka je náměstí Šubertovo, zvané také Malé náměstí. V dobách dávno minulých se mu říkalo Židovské město. Dobruška byla totiž jedním ze šesti míst v Podorlicku, kde se usadili židé. První židovští obyvatelé přišli do města již ve druhé polovině 16. století a písemné prameny dokládají, že zde žili i ve století 17.

Židé bydleli zpočátku v nájmech rozptýleně po celém městě. Až na základě císařského nařízení jim byly v roce 1721 dány do dědičného pronájmu domy na dnešním Šubertově náměstí, kde stála i synagóga. Od ostatní zástavby je odděloval jen jakýsi prkenný plot, který však definitivně zanikl zřejmě ještě v 18. století.

Požárům v roce 1806 a 1866 padla za oběť i židovská čtvrť včetně synagógy, která byla do dnešní novogotické podoby přestavěna v roce 1867. Zajímavá je imitace hradního cimbuří. V objektu bývalé synagogy se zachovaly v poměrně velkém rozsahu barokní architektonické prvky z 1. poloviny 18. století. Jsou jimi zejména klenební pásy, pilastry, což je ozdobný plošný prvek ve fasádě napodobující sloup. V padesátých letech 20. století koupila budovu synagógy Českobratrská církev evangelická a otevřela v ní svou modlitebnu, která sloužila svému účelu až do r. 2007, kdy budovu zakoupilo Město Dobruška.

Dům čp. 45 vedle synagógy sloužil jako obydlí rabína. Rabínský dům čp. 45 z 18. století má v přízemí dochované klenutí. Počátkem minulého století jej koupil Václav Malý, který zde provozoval poštu. Právě odtud vyšla 5. října 1918 mylná informace, na jejímž základě slavila toho dne Dobruška jako první město v Čechách zánik rakousko-uherské monarchie. Od roku 1984 je v domě umístěno muzeum, v němž je zpřístupněna stálá expozice Židé v dějinách Dobrušky, jejíž součástí je i rituální očistná lázeň – mikve.

Židovští obyvatelé žili v Dobrušce až do osudného 18. prosince 1942, kdy byli na základě tzv. norimberských rasových zákonů násilně odvlečeni do internačního tábora v Terezíně a odtud pak do vyhlazovacích nacistických koncentračních táborů. Z pětačtyřiceti jich přežilo jen pět a do Dobrušky se vrátil jediný. Židovská obec v Dobrušce, stejně jako v mnoha jiných místech, zanikla.

V roce 2010 byla uskutečněna rozsáhlá obnova synagogy. Oprava byla provedena v takovém rozsahu, aby bylo možné objekt v základních možnostech a patřičné kvalitě využívat pro kulturní aktivity dobrušského muzea. V dalších fázích je cílem propojit synagogu s budovou Městského muzea prostřednictvím spojovací uličky, která má téměř středověký ráz. Oba objekty tak budou tvořit jeden kulturně-historický celek. Obnovou byla fasádě a oknům s vitrážemi navrácena podoba, kterou měla synagoga kolem roku 1900. Opravou došlo nejen ke zlepšení technické části objektu, ale i ke zkulturnění prostředí Šubertova náměstí. Věříme, že obyvatelé města vnímají obnovu pozitivně s vědomím, že obec získala po technické stránce obnovený ojedinělý historický objekt, který svým výrazem ctí charakter původní židovské synagogy, zároveň obohacuje město o reprezentativní architektonický prvek a nabízí obyvatelům města a okolí nevšední interiér pro bohaté kulturní využití.

««      Skrýt