Mezinárodní hudební festival F. L. Věka / 2012

Umělci Ročník 2012

Ivan Ženatý – housle

Houslový virtuos Ivan Ženatý opakovaně hostuje se slavnými mezinárodními tělesy jako je BBC Symphony Orchestra London, Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks, Berliner Symphoniker, Orchesta Nacional de Madrid, ale i předními českými orchestry jako je Česká filharmonie, FOK či Symfonický orchestr Českého rozhlasu.

VÍCE INFORMACÍ »»

Talichova komorní filharmonie
Jan Talich

Vznikla v roce 1992 na podnět houslisty Jana Talicha ml., prasynovce legendárního českého dirigenta Václava Talicha.

VÍCE INFORMACÍ »»

Ludmila Peterková – klarinet

Česká klarinetistka, laureátka mezinárodní soutěže Pražské jaro 1991. V současné době profesorka Pražské konzervatoře, příležitostná moderátorka i herečka (pořad pro mládež Periskop na stanici Český rozhlas 2 Praha, seriál České televize Hop nebo trop, Terra musica, ExpoHlednice).

VÍCE INFORMACÍ »»

Bennewitzovo kvarteto

„Je pro nás výzvou spojovat čtyři různé pohledy a z jejich prolnutí získávat originální výsledek. Jen takovým způsobem totiž vzniká hudba mnoha barevných a zvukových proměn, které ji udržují stále živou a svěží.“

VÍCE INFORMACÍ »»

Josef Špaček – housle

Od svých šesti let se začal věnovat hře na housle. Jeho prvními kantory byli Hana Metelková, Pavel Prantl, na Pražské konzervatoři pak Jaroslav Foltýn. Již po prvním roce na konzervatoři byl přijat na prestižní školu Curtis Institute of Music ve Philadelphii.

VÍCE INFORMACÍ »»

Václav Uhlíř – varhany

Václav Uhlíř (*1954) je významný český varhaník a cembalista, znalec v oboru organologie a hudební pedagog.

VÍCE INFORMACÍ »»

Collegium 1704
Václav Luks – dirigent

Pražský barokní orchestr Collegium 1704 a vokální soubor Collegium Vocale 1704 byly založeny cembalistou a dirigentem Václavem Luksem v roce 2005.

VÍCE INFORMACÍ »»

Pavel Steidl – kytara

Pavel Steidl se narodil v Rakovníku. Na kytaru začal hrát v osmi letech a jeho prvním učitelem byl jeho bratr. Vystudoval pražskou konzervatoř, kde ho učil mimo jiné Milan Zelenka a Arnošt Sádlík.

VÍCE INFORMACÍ »»

Český filharmonický sbor Brno
Petr Fiala – sbormistr

Český filharmonický sbor Brno patří dnes k nejlepším a nejvyhledávanějším profesionálním tělesům v Evropě. Sbor se zaměřuje především na oratorní, kantátový a v poslední době i operní repertoár všech období. Ročně vystoupí na cca 90 koncertech u nás i v zahraničí.

VÍCE INFORMACÍ »»

Alfred Strejček

Vystudoval herectví na brněnské JAMU a prošel řadou pražských i mimopražských divadel. Hrál postupně v Divadle O.Stibora v Olomouci, v Divadle Jiřího Wolkera v Praze, v Divadle Maringotka, ve Státním divadle v Brně, v Divadle E.F.Buriana a v Divadle Za branou u Otomara Krejči.

VÍCE INFORMACÍ »»

Petr Nouzovský

Studoval na Gymnáziu Jana Nerudy (Martin Škampa, Mirko Škampa), je absolventem Pražské konzervatoře (František Pišinger, Jan Páleníček, Jiří Bárta), HAMU v Praze (Miroslav Petráš), Drážďanské Vysoké hudební školy (Wolfgang Emanuel Schmidt) a Královské konzervatoře v Madridu (Iagoba Fanló).

VÍCE INFORMACÍ »»

BONI PUERI
Marek Štryncl – sbormistr

Český chlapecký sbor BONI PUERI byl založen v roce 1982 a postupně se zařadil mezi významná evropská hudební tělesa. Dvousetčlenný sbor dosud absolvoval více než 2800 samostatných koncertů po celé Evropě, Americe a Asii, vydal třináct vlastních nahrávek a na dalších dvaceti se podílel (Supraphon, EMI, BMG, ArcoDiva atd.).

VÍCE INFORMACÍ »»

Komorní filharmonie Pardubice

Komorní filharmonie Pardubice patří mezi špičkové české orchestry. Svým obsazením je menším symfonickým tělesem haydnovsko-mozartovského typu. Jako jediný profesionální orchestr Pardubického kraje má nezastupitelnou roli v hudebním životě tohoto regionu.

VÍCE INFORMACÍ »»

Raffaella Milanesi – soprán

Italská sopranistka Raffaella Milanesi ukončila hudební studia v Římě, jejím rodném městě, na Národní akademii Santa Cecilia v roce 1997. Prakticky okamžitě začala skvělou kariéru mnoha velkými operními rolemi.

VÍCE INFORMACÍ »»

Kostel sv. Ducha
Renesanční kostelík, jehož současná podoba byla daná rekonstrukcí v druhé polovině 16. století.

více         »» ««         méně

Kostel sv. Ducha

Kostel sv. Václava
Barokní přestavba architekta Mikuláše Rossiho z počátku 18. století.

více         »» ««         méně

Kostel sv. Václava

Synagoga čp. 646
Novogotická stavba z r. 1867, postavená na místě dřívější synagogy, zničené požárem.

více         »» ««         méně

Synagoga čp. 646

Společenské centrum – Kino 70
Moderní stavba z roku 1969. V roce 2010 prošla náročnou přestavbou.

více         »» ««         méně

Společenské centrum – Kino 70

POHODA venkova
Místní akční skupina

více         »» ««         méně

POHODA venkova

Na výšině nad městem směrem k Orlickým horám postavili naši předkové kostel zasvěcený svatému Duchu. Již samotné toto zasvěcení napovídá, že počátky kostela musíme hledat hluboko ve středověku, snad až v dobách, kdy byl náš kraj postupně osídlován a vznikaly zde první středověké osady. Vznik kostela svatého Ducha tedy zřejmě souvisí se samotnými počátky křesťanství v našem regionu.

Vlastní prvotní založení kostela je tedy velmi staré. Odborníci předpokládají, že se při něm uplatnil vliv cisterciáckého kláštera Svaté Pole (Sacer Campus), jenž stával až do svého zničení husity v roce 1421 v místech dnešní vesnice Klášter
nad Dědinou. Svatopolský vliv naznačuje především samotné zasvěcení svatému Duchu. Kostel stál vedle důležité komunikace, která byla jednou z větví směřujících od Hradce Králové do Kladska. Z Dobrušky se cesta ubírala dnešním Valským údolím směrem k Dobřanům a dále přes Orlické hory. Založení kostela u jedné z hlavních regionálních komunikací bylo typické právě pro období středověké kolonizace, která probíhala i v našem kraji.

Samotné datum založení kostela svatého Ducha neznáme ovšem ani přibližně. Původní stavba byla pravděpodobně dřevěná a nepochybně mnohem menší než je dnešní. Nevíme, zda nám psaná historie zaznamenala všechny přestavby a stavební úpravy. Jak vypadal původní kostel, nevíme. Ještě před lety se historikové domnívali, že základy dnešní stavby jsou gotické, ale při posledních opravách, kdy byla obnovována celá omítka, se existence gotického zdiva kostela nepotvrdila. Spíše je pravděpodobné, že první kostelní stavba byla dřevěná.

V průběhu 16. století, kdy bylo dobrušské měšťanstvo na vrcholu svého hospodářského rozkvětu, došlo k velmi rozsáhlé přestavbě celého města. Zřejmým impulsem byl rozsáhlý požár, který v roce 1565 zničil podstatnou část městské zástavby. Kostel, který stál mimo město, požárem postižen zřejmě nebyl. Můžeme se však důvodně domnívat, že stará dřevěná stavba již věkem dosloužila a bylo jen otázkou času, kdy se její přestavba stane úplně nevyhnutelnou.

Jako při ostatní výstavbě v celém městě (tehdy také vyrostla reprezentativní budova radnice) nebyla skromnost a úspornost určujícím faktorem. Naopak, měšťané byli vedeni snahou o co nejvýstavnější architekturu, která by každému příchozímu jednoznačně sdělila, že město, do něhož přichází, není žádnou chudičkou vesničkou, ale sídlem sebevědomých a bohatých lidí. Všechny stavby, včetně kostela svatého Ducha, byly postaveny v tehdy moderním nádherném renesančním slohu.

A tak od poloviny 16. století na odedávna krajinně exponovaném místě vyrostla kamenná stavba, do daleka zářící svou bílou fasádou. Dodnes můžeme jen tiše obdivovat neobyčejný cit neznámých architektů a stavitelů, s nímž dokázali skloubit novou stavbu s měkkými křivkami vrcholků Orlických hor v pozadí. Mimořádná harmonie s krajinou vyniká nejen při pohledu
k horám, ale je charakteristická pro jakýkoli pohled na kostel. Až minulé století svými necitlivými obilními sily a výškovými budovami nových panelových sídlišť dokázalo znehodnotit vysokou estetickou působivost této stavby. Nedílnou součástí areálu kostela svatého Ducha je i hranolovitá budova zvonice s cibulovitou bání a lucernou z r. 1686. Okna kostela jsou zdobena vitráží, střecha lodě a zvonice je pokryta dřevěným šindelem, materiálem typickým pro drobné sakrální stavby. Západní stranu kostela zdobí zachované barokní dveře. Ke zvonici byl až do druhé poloviny minulého století přilepen ještě malý přízemní přístavek, sloužící až do konce století osmnáctého jako příbytek poustevníka. Ještě ve století dvacátém zde však bydlel městský hrobník s celou svojí rodinou.

Kostel byl v minulosti mnohokrát opravován. Rozsáhlou rekonstrukcí prošel v polovině 18. století a poslední opravy se uskutečnily v 70. letech 20. století. Při nich byla stavbě plně vrácena její původní renesanční tvář. Po staletích tak znovu kostelík svatého Ducha zdobí okolní podorlickou krajinu, aby připomínal stavitelský um a především nevšední estetické cítění svých dávných tvůrců.

««      Skrýt