Mezinárodní hudební festival F. L. Věka / 2012

Aktuality Ročník 2012

Rozhovor s houslovým virtuosem Ivanem Ženatým


Ve světě asi nejuznávanější český houslista, Ivan Ženatý, oslavil v letošním roce kulaté jubileum a přijal profesuru na prestižní škole Cleveland Institute of Music v USA. Máme radost, že si pan Ženatý ve svém přeplněném diáři udělal čas na rozhovor pro festival F. L. Věka. Odpovědi jsme obdrželi elektronickou poštou z Clevelandu.

Pokud vím, jste teprve druhý Čech v historii, který se stal pedagogem na této špičkové škole. Znáte se nebo setkal jste se s varhaníkem Karlem Paukertem, který v Clevelandu stále žije?
S panem prof. Paukertem jsme byli v pisemnem kontaktu uz na pocatku devadesatych let, kdyz jsem zacinal v New Yorku natacet pro Dorian. Ale poprve jsme se setkali az letos po mem Master classu na Cleveland Institute of Music. Od prvniho okamziku jsme si porozumeli jako muzikanti i jako lide. Karel mi byl napomocny pri mem stehovani do Ameriky, pomohl mi vybrat fantasticky apartment a stal se mym prvnim pritelem v Clevelandu. Je to vzacne.

Jaké zásadní rozdíly shledáváte v německém a americkém vysokém hudebním školství?
Takove srovnani neni vzhledem k ruznorodosti na obou kontinentech mozne. Mohu ale srovnat vysoke skoly, ktere znam – tedy drazdanskou a clevelandskou. Sledoval jsem s velkym zajmem vseobecnou diskuzi o elitarstvi, ktera v Nemecku probihala pred nejakymi 15 lety. Je vseobecne zname, ze mnozi velci pedagogove se proslavili na mensich institucich – Marschner ve Freiburgu, David v Detmoldu, Scherzer v Drazdanech nebo drive Rostal a Ozim v Bernu. V soucasnosti se ale nemecke skolstvi spise integruje a narazi na zakladni problem v tom, ze je bezplatne pro vsechny (tedy i zahranicni studenty). Diskuze o skolnem pro cizince (tedy pro „jinou rasu“) je vice nez pul stoleti po valce stale politicky nemozna. Mel jsem v Nemecku dozivotni smlouvu a garantovanou penzi bez ohledu na to, jake budou me pracovni vysledky. A tyto velke zaruky maji v sobe urcity rys absurdity. Profesuru v Clevelandu jsem prijal predevsim pro skvelou uroven tamniho hudebniho oddeleni. Ale nebyl to jediny duvod. Lakalo me prostredi volne souteze. A take me stale fascinuje ta energie, s kterou pracuji mi studenti na kazde lekci a vyuzivaji naplno kazdou minutu, protoze si ji plati. Byvam z toho unaveny a stastny zaroven.

Existují názory, že na amerických školách se více dbá na všestrannost, tedy kromě sólového repertoáru i na orchestrální praxi, komorní hru. Považujete to za správnou cestu?
Za spravnou cestu povazuji to, kdyz je mozne pro kazdeho studenta najit individualni program – podle jeho prani, predstav a podle smeru, kterym se chce vydat. Chce-li vyhravat souteze, musi drit se svym profesorem soutezni reperoar na ukor vseho ostatniho, chce-li dostat misto v dobrem orchestru, mela by mu byt zprostredkovana tato praxe. A tak podobne v komorni hre, v barokni hudbe a podobne. A to lze realizovat jen bez omezovani paragrafy.

Jak vidíte budoucnost českého hudebního školství?
Nikdy mi nebylo umozneno pracovat na vysoke skole ve sve vlasti, nemohu proto v tomto ohledu cokoli hodnotit.

Jste známý svým citem pro stylovost. Neláká Vás např. barokní smyčec či střevové struny?
Kdyz si proctete mou diskografii, najdete tam taky nahravky na barokni housle. Je to zkusenost, kterou bych kazdemu pral, protoze kontakt s originalnim instrumentarem zprostredkuji daleko vice nez jakekoli prednasky. S kolegou Johnem Hollowayem jsme se v Drazdanech marne snazili hru na barokni housle prosadit jako dodatkovy obor. V Cechach se, myslim, o tomto tematu zatim neuvazuje. Ale abych se vratil k podstate Vasi otazky: Jsem rad, ze jsem na barokni housle hral, a jsem stejne tak rad, ze jsem tuto cestu zase opustil.

V dubnu tohoto roku vyšlo Vaše poslední CD, kde uvádíte houslové koncerty Františka Bendy. Uslyšíme je i naživo? Případně kde a kdy?
Bendovy koncerty budu hrat v letosni sezone Drazdanskych filharmoniku, v Cechach je to zatim na urovni planu do budoucich let.

Máte nějakou statistiku, kolik jste již zahrál koncertů?
Jednou se me muj maly syn zeptal, kolik not obsahuje Bachovo Preludium, ktere jsem zrovna doma cvicil. Velmi se divil, ze to nevim, a kdyz jsme to spolecne spocitali, dostal jsem strach hrat tu skladbu zpameti. Od te doby radsi nepocitam… Ale bude to kolem 2.500 verejnych vystoupeni.

Jaké nejdůležitější projekty Vás v nejbližší době čekají?
V teto sezone urcite koncerty v Milane, Parizi, Berline a Carnegie Hall v New Yorku. Tesim se i na koncerty doma – s Talichovou Komorni filharmonii, s Prazskymi symfoniky nebo Janackovou filharmonii.

Z čeho máte největší radost?
Nejlepe a nejvolneji se citim se svymi detmi – Janem, Jurajem, Emmou a Jakubem.

Co Vás naopak trápí? Co byste rád změnil?
Domnivam se, ze pokud mohu neco zmenit, tak pouze tim, co umim nejlepe – tedy svou hudbou. Leonid Kogan jednou rekl, ze se svymi houslemi prozil ty nejkrasnejsi i nejkrusnejsi chvile. A tak to mam i ja. Kazda sladkost je tvrde odpracovana.

V neděli 30. září 2012 svým koncertem zahajujete 2. ročník Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka v Dobrušce. Jaký bývá návrat ze světových scén na česká pódia?
Rozdil mezi New Yorkem a Dobruskou vidi nejostreji zurnaliste a manazeri. Podstatou meho remesla ale je predavat hudbu podle meho nejniternejsiho presvedceni, at jsem kdekoli.

Děkujeme za rozhovor a těšíme se na Váš koncert!

         «« Zpět

Kostel sv. Ducha
Renesanční kostelík, jehož současná podoba byla daná rekonstrukcí v druhé polovině 16. století.

více         »» ««         méně

Kostel sv. Ducha

Kostel sv. Václava
Barokní přestavba architekta Mikuláše Rossiho z počátku 18. století.

více         »» ««         méně

Kostel sv. Václava

Synagoga čp. 646
Novogotická stavba z r. 1867, postavená na místě dřívější synagogy, zničené požárem.

více         »» ««         méně

Synagoga čp. 646

Společenské centrum – Kino 70
Moderní stavba z roku 1969. V roce 2010 prošla náročnou přestavbou.

více         »» ««         méně

Společenské centrum – Kino 70

POHODA venkova
Místní akční skupina

více         »» ««         méně

POHODA venkova