Mezinárodní hudební festival F. L. Věka / 2012

Aktuality Ročník 2011

Hudební festival F. L. Věka uzavřel pondělní koncert

Zájem návštěvníků o koncerty prvního ročníku mezinárodní přehlídky byl mimořádný


autor: Dana Marková
denik.cz

Raketový start měl Mezinárodní hudební festival F. L.Věka, jehož poslední koncert byl uveden v pondělí ve velkém sále Společenského centra Kina 70 v Dobrušce. Od 19.30 hodin tady vystoupila Komorní filharmonie Pardubice spolu
s Radkem Baborákem, který je světovou špičkou ve hře na lesní roh.

Festival, o kterém ještě v loňském roce nikdo nevěděl, obhájil už prvním ročníkem právo na svou existenci.
Od 25. září přinesl sérii šesti koncertů, všechny se špičkovým obsazením.

Začátek tradice
Vybudování tradice je snem většiny pořadatelů a mnohdy trvá roky. Františku Ladislavu Věkovi se to podařilo
už v premiérovém ročníku! Aspoň Pavel Svoboda, který s „festivalovým nápadem“ přišel, vidí ve Věkovi velkou oporu.
Má pravdu?

O Dobrušce se ví díky Jiráskově románu F. L. Věk. Celému národu se Dobruška stala známou koncem šedesátých let, kdy vznikl stejnojmenný seriál. Od té doby uplynulo přes čtyřicet let, sláva mohla vyšumět. Naštěstí Dobruška nepatří mezi
„spící města“ a dokáže využít osobnosti svého rodáka k nejrůznějším programům. F. L. Věk stále žije a díky tomu bylo spojení festivalu s jeho jménem šťastným krokem. Všichni, kdo se na organizaci podíleli, mluví o nezastupitelné roli „otce festivalu“, varhaníka Pavla Svobody.

Snadné rozhodnutí
„Má přehled a kontakty v hudebním světě a především je s ním výborná spolupráce. Takže když loni v létě s nápadem přišel, měl jsem snadné rozhodování,“ vzpomíná Luboš Řehák, předseda občanského sdružení MAS Pohoda venkova. Sdružení, které má na svém kontě divadelní festivaly či vyhlašování regionálních výrobků, zatím s vážnou hudbou zkušenosti nemělo. „Mám zkušenosti s granty a sponzory, ve všem ostatním jsem spoléhal na Pavla,“ přiznává předseda sdružení, které bylo organizátorem festivalu ve spolupráci s městem Dobruškou a neformálním spolkem přátel hudby Dobrušská klasika. Všichni vzkazují veřejnosti – festival bude pokračovat.

„Do prvního ročníku jsme šli trochu opatrně, nevěděli jsme, jaký bude zájem ze strany veřejnosti. Věřil jsem profesionalitě Pavla Svobody a kulturnosti našeho regionu, oboje předčilo mé očekávání,“ hodnotí festival dobrušský starosta Petr Tojnar
a prozrazuje, že po zkušenostech z I. ročníku bude radnice počítat s vyšší podporou ročníku příštího. Na ten se těší
i Dobrušská klasika, se kterou Pavel Svoboda spolupracoval už v minulosti. „Jsou to výborní lidé, bez jejich pomoci bych to nezvládl. Díky všem pořadatelům se podařilo vytvořit dobrý tým, do příštího ročníku se půjde daleko lépe,“ plánuje Pavel Svoboda a zdůrazňuje, že během festivalu ho nejpříjemněji překvapila veřejnost.

Kulturní město
Zájem o všechny koncerty byl velký. Abonentky byly rozebrány během prvního týdne, jednu z nich si koupila i učitelka umělecké školy Anna Vrbová. „Když jsem se podívala na program, neváhala jsem ani chvilku. Vesměs hudebníci, kteří reprezentují naši republiku na světových pódiích. Samozřejmě jsem přivítala možnost vidět je v Dobrušce, v tak krásných prostorách jako je kostel sv. Václava či synagoga. Překvapená jsem byla i kostelíkem sv. Ducha, je tam neuvěřitelná akustika. A po prvním ročníku to vidím jasně, příště zase abonentka,“ je už dnes rozhodnuta Anna Vrbová z Opočna. Z malé návštěvnosti strach nemá. „Neměla jsem ho ani letos. Dobruška patří mezi velmi kulturní města, už několik let nabízí neuvěřitelnou škálu programů. Lidé si zvykli na kulturní život a to je pro návštěvnost vynikající základ.“

Je jisté, že Mezinárodní festival F. L. Věka v Dobrušce měl šťastný start. Na jeho „prapočátky“ jsme se zeptali Pavla Svobody, dostali jsme se i k novinkám, které jsou plánovány na příští ročník.

Koncerty vážné hudby probíhaly v Dobrušce i v minulosti, letošní festival je novinkou. S nápadem jste přišel vy, co bylo důvodem?
Často hraju na koncertech doma i v zahraničí a znám lidi, kteří se pohybují na špičce tohoto umění i jejich požadavky nebo přání. Nechci kritizovat, ale snad už můžu trochu porovnávat, když jsem dříve hrál na jednom festivalu
v okolí, zavolali mi jen dva nebo tři týdny předem, musel jsem si vymyslet dramaturgii, vyzvednout programy, shánět po tom městě klíče od kostela, koncert sám uvádět a po koncertě čekat, zda někdo přinese smlouvu… To je v cizině naprosto nepřijatelné. V Dobrušce a okolí jsme viděli jednoznačný potenciál, koncerty zde byly, ale vždy je spousta věcí, které můžete zlepšovat a neusnout na vavřínech. A mám to tady rád.

Proč právě Festival F. L. Věka?
To byla jednoznačná volba. Osobnost vlastence a skladatele F. V. Heka (1769 –1847), tedy literárního a filmového F. L. Věka, je navždy spojena s tímto regionem. Znal se i s Mozartem! V roce 2012 se koncerty uskuteční nejen v Dobrušce, ale zájem má
i sousední Opočno a Nové Město nad Metují. Propojí se tak bývalé Opočenské panství a Nové Město, kde se seriál F. L. Věk natáčel. Teď nás čeká řada jednání s Českou televizí, která je partnerem festivalu. Jde jen o formu té spolupráce a podepsání smluv.

První ročník v pondělí končí, je čas hodnocení. Jste spokojen?
Více než spokojen! O koncerty je velký zájem jak z řad publika tak odborné veřejnosti, jeden koncert natáčel Český rozhlas
a zdůraznit musím, že o prvním ročníku vysílá reportáže i Česká televize. To se myslím stává jen zaběhnutým akcím. Velkou radost mám ze spolupráce týmu pořadatelů a všem lidem, kteří kolem toho běhají, mnohokrát děkuji.

Takže s příštími ročníky může veřejnost počítat?
Samozřejmě. Máme koncepci na několik let dopředu. Dramaturgii 2012 zveřejníme v Praze na tiskové konferenci v dubnu příštího roku.

Bude v něčem druhý ročník nový?
Významné bude rozšíření festivalu do okolních měst, budeme investovat do propagace, zázemí a pohodlí pro diváky
i interprety. Úroveň zpracování projektu dokládá i to, že máme osobní záštitu od ministra kultury. Prozradím jen, že kromě špičkových sólistů připravujeme i velký projekt, uvedení Requiem dmoll Wolfganga Amadea Mozarta.

         «« Zpět

Kostel sv. Ducha
Renesanční kostelík, jehož současná podoba byla daná rekonstrukcí v druhé polovině 16. století.

více         »» ««         méně

Kostel sv. Ducha

Kostel sv. Václava
Barokní přestavba architekta Mikuláše Rossiho z počátku 18. století.

více         »» ««         méně

Kostel sv. Václava

Synagoga čp. 646
Novogotická stavba z r. 1867, postavená na místě dřívější synagogy, zničené požárem.

více         »» ««         méně

Synagoga čp. 646

Společenské centrum – Kino 70
Moderní stavba z roku 1969. V roce 2010 prošla náročnou přestavbou.

více         »» ««         méně

Společenské centrum – Kino 70

POHODA venkova
Místní akční skupina

více         »» ««         méně

POHODA venkova