Aktuality Ročník 2011
Hudební festival F. L. Věka uzavřel pondělní koncert
Zájem návštěvníků o koncerty prvního ročníku mezinárodní přehlídky byl mimořádný
autor: Dana Marková
denik.cz
Raketový start měl Mezinárodní hudební festival F. L.Věka, jehož
poslední koncert byl uveden v pondělí ve velkém sále Společenského
centra Kina 70 v Dobrušce. Od 19.30 hodin tady vystoupila Komorní
filharmonie Pardubice spolu
s Radkem Baborákem, který je světovou špičkou ve hře na lesní roh.
Festival, o kterém ještě v loňském roce nikdo nevěděl, obhájil už
prvním ročníkem právo na svou existenci.
Od 25. září přinesl sérii šesti koncertů, všechny se špičkovým
obsazením.
Začátek tradice
Vybudování tradice je snem většiny pořadatelů a mnohdy trvá roky.
Františku Ladislavu Věkovi se to podařilo
už v premiérovém ročníku! Aspoň Pavel Svoboda, který s „festivalovým
nápadem“ přišel, vidí ve Věkovi velkou oporu.
Má pravdu?
O Dobrušce se ví díky Jiráskově románu F. L. Věk. Celému národu se
Dobruška stala známou koncem šedesátých let, kdy vznikl stejnojmenný
seriál. Od té doby uplynulo přes čtyřicet let, sláva mohla vyšumět.
Naštěstí Dobruška nepatří mezi
„spící města“ a dokáže využít osobnosti svého rodáka
k nejrůznějším programům. F. L. Věk stále žije a díky tomu bylo
spojení festivalu s jeho jménem šťastným krokem. Všichni, kdo se
na organizaci podíleli, mluví o nezastupitelné roli „otce festivalu“,
varhaníka Pavla Svobody.
Snadné rozhodnutí
„Má přehled a kontakty v hudebním světě a především je s ním
výborná spolupráce. Takže když loni v létě s nápadem přišel, měl
jsem snadné rozhodování,“ vzpomíná Luboš Řehák, předseda
občanského sdružení MAS Pohoda venkova. Sdružení, které má na
svém kontě divadelní festivaly či vyhlašování regionálních výrobků,
zatím s vážnou hudbou zkušenosti nemělo. „Mám zkušenosti s granty a
sponzory, ve všem ostatním jsem spoléhal na Pavla,“ přiznává předseda
sdružení, které bylo organizátorem festivalu ve spolupráci s městem
Dobruškou a neformálním spolkem přátel hudby Dobrušská klasika. Všichni
vzkazují veřejnosti – festival bude pokračovat.
„Do prvního ročníku jsme šli trochu opatrně, nevěděli jsme, jaký
bude zájem ze strany veřejnosti. Věřil jsem profesionalitě Pavla Svobody a
kulturnosti našeho regionu, oboje předčilo mé očekávání,“ hodnotí
festival dobrušský starosta Petr Tojnar
a prozrazuje, že po zkušenostech z I. ročníku bude radnice počítat
s vyšší podporou ročníku příštího. Na ten se těší
i Dobrušská klasika, se kterou Pavel Svoboda spolupracoval už v minulosti.
„Jsou to výborní lidé, bez jejich pomoci bych to nezvládl. Díky všem
pořadatelům se podařilo vytvořit dobrý tým, do příštího ročníku se
půjde daleko lépe,“ plánuje Pavel Svoboda a zdůrazňuje, že během
festivalu ho nejpříjemněji překvapila veřejnost.
Kulturní město
Zájem o všechny koncerty byl velký. Abonentky byly rozebrány během
prvního týdne, jednu z nich si koupila i učitelka umělecké školy Anna
Vrbová. „Když jsem se podívala na program, neváhala jsem ani chvilku.
Vesměs hudebníci, kteří reprezentují naši republiku na světových
pódiích. Samozřejmě jsem přivítala možnost vidět je v Dobrušce, v tak
krásných prostorách jako je kostel sv. Václava či synagoga. Překvapená
jsem byla i kostelíkem sv. Ducha, je tam neuvěřitelná akustika. A po
prvním ročníku to vidím jasně, příště zase abonentka,“ je už dnes
rozhodnuta Anna Vrbová z Opočna. Z malé návštěvnosti strach nemá.
„Neměla jsem ho ani letos. Dobruška patří mezi velmi kulturní města, už
několik let nabízí neuvěřitelnou škálu programů. Lidé si zvykli na
kulturní život a to je pro návštěvnost vynikající základ.“
Je jisté, že Mezinárodní festival F. L. Věka v Dobrušce měl šťastný start. Na jeho „prapočátky“ jsme se zeptali Pavla Svobody, dostali jsme se i k novinkám, které jsou plánovány na příští ročník.
Koncerty vážné hudby probíhaly v Dobrušce i v minulosti,
letošní festival je novinkou. S nápadem jste přišel vy, co bylo
důvodem?
Často hraju na koncertech doma i v zahraničí a znám lidi, kteří se
pohybují na špičce tohoto umění i jejich požadavky nebo přání. Nechci
kritizovat, ale snad už můžu trochu porovnávat, když jsem dříve hrál na
jednom festivalu
v okolí, zavolali mi jen dva nebo tři týdny předem, musel jsem si vymyslet
dramaturgii, vyzvednout programy, shánět po tom městě klíče od kostela,
koncert sám uvádět a po koncertě čekat, zda někdo přinese smlouvu… To
je v cizině naprosto nepřijatelné. V Dobrušce a okolí jsme viděli
jednoznačný potenciál, koncerty zde byly, ale vždy je spousta věcí, které
můžete zlepšovat a neusnout na vavřínech. A mám to tady rád.
Proč právě Festival F. L. Věka?
To byla jednoznačná volba. Osobnost vlastence a skladatele F. V. Heka
(1769 –1847), tedy literárního a filmového F. L. Věka, je navždy spojena
s tímto regionem. Znal se i s Mozartem! V roce 2012 se koncerty
uskuteční nejen v Dobrušce, ale zájem má
i sousední Opočno a Nové Město nad Metují. Propojí se tak bývalé
Opočenské panství a Nové Město, kde se seriál F. L. Věk natáčel. Teď
nás čeká řada jednání s Českou televizí, která je partnerem festivalu.
Jde jen o formu té spolupráce a podepsání smluv.
První ročník v pondělí končí, je čas hodnocení. Jste
spokojen?
Více než spokojen! O koncerty je velký zájem jak z řad publika tak
odborné veřejnosti, jeden koncert natáčel Český rozhlas
a zdůraznit musím, že o prvním ročníku vysílá reportáže i Česká
televize. To se myslím stává jen zaběhnutým akcím. Velkou radost mám ze
spolupráce týmu pořadatelů a všem lidem, kteří kolem toho běhají,
mnohokrát děkuji.
Takže s příštími ročníky může veřejnost
počítat?
Samozřejmě. Máme koncepci na několik let dopředu. Dramaturgii
2012 zveřejníme v Praze na tiskové konferenci v dubnu
příštího roku.
Bude v něčem druhý ročník nový?
Významné bude rozšíření festivalu do okolních měst, budeme investovat do
propagace, zázemí a pohodlí pro diváky
i interprety. Úroveň zpracování projektu dokládá i to, že máme osobní
záštitu od ministra kultury. Prozradím jen, že kromě špičkových
sólistů připravujeme i velký projekt, uvedení Requiem dmoll Wolfganga
Amadea Mozarta.
Kostel sv. Ducha
Renesanční kostelík, jehož současná podoba
byla daná rekonstrukcí v druhé polovině 16. století.
Kostel sv. Ducha
Kostel sv. Václava
Barokní přestavba
architekta Mikuláše
Rossiho z počátku
18. století.
Kostel sv. Václava
Synagoga čp. 646
Novogotická stavba
z r. 1867, postavená
na místě dřívější
synagogy, zničené
požárem.
Synagoga čp. 646