Mezinárodní hudební festival F. L. Věka / 2011

Kompletní program festivalu pro rok 2012 bude představen na tiskové konferenci
v úterý 3. dubna 2012 v Lichtenštejnském paláci na Malostranském náměstí v Praze.

Umělci Ročník 2011

Václav Hudeček – housle

Václav Hudeček zahájil svoji příkladně strmou cestu mezi českou
a mezinárodní interpretační elitu v šedesátých letech. Již ve věku patnácti let vystoupil na koncertu v Londýně s Royal Philharmonic Orchestra. O den později ho slyšel legendární David Oistrach, předpověděl mu velkou budoucnost.

VÍCE INFORMACÍ »»

Jiří Bárta – violoncello

Přední violoncellista své generace, studoval u Josefa Chuchra a Mirko Škampy v Praze, Borise Pergamenschikowa v Kolíně nad Rýnem a Eleonore Schoenfeld v Los Angeles. V roce 1991 obdržel cenu Europäische Förderpreis für Musik v Dráždanech a cenu Rostropovich‒Hammerovu v Los Angeles.

VÍCE INFORMACÍ »»

Iva Kramperová – housle

Iva Kramperová, profesorka Konzervatoře Pardubice, je stipendistkou firmy Yamaha a laureátkou mezinárodních soutěží.

VÍCE INFORMACÍ »»

Pavel Svoboda – varhany

Varhaník Pavel Svoboda studuje Akademii múzických umění v Praze a současně vysokou školu “Universität der Künste“
v Berlíně.

VÍCE INFORMACÍ »»

Kateřina Englichová – harfa

Kateřina Englichová patří k výrazným osobnostem české harfové školy. Studovala Konzervatoř v Praze, následně jí stipendium umožnilo studovat na Curtisově Institutu ve Filadelfii v USA. V roce 1998 debutovala v newyorské v Carnegie Hall, s Českou filharmonií pak v roce 2008. Je držitelkou prvních cen z mnoha mezinárodních soutěží, mimo jiné i Pro Musicis Int. Award v New Yorku.

VÍCE INFORMACÍ »»

Michiyo Keiko (Japonsko) – soprán

Japonská sopranistka Michiyo Keiko je laureátkou karlovarské Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka, v roce 1996 jí byla udělena Cena Masarykovy akademie umění.

VÍCE INFORMACÍ »»

Jaroslav Tůma – varhany

Varhaník a cembalista Jaroslav Tůma, docent Hudební fakulty AMU v Praze koncertoval mimo jiné v USA, Japonsku
i Singapuru. V Praze v letech 1990 až 1993 souborně provedl celé Bachovo varhaní dílo, za což mu byla přiznána Výroční cena Nadace českého hudebního fondu.

VÍCE INFORMACÍ »»

Barocco sempre giovane – orchestr

Barocco sempre giovane (Baroko stále mladé) je komorní soubor složený ze špičkových mladých profesionálních hudebníků. Specializuje se na interpretaci skladeb vrcholného baroka, nevyhýbá se však ani jiným slohovým obdobím. Soubor byl založen v roce 2004.

VÍCE INFORMACÍ »»

Komorní filharmonie Pardubice

Komorní filharmonie Pardubice patří mezi špičkové české orchestry. Svým obsazením je menším symfonickým tělesem haydnovsko-mozartovského typu. V Pardubicích pořádá abonentní cykly koncertů a znají ji také posluchači v mnoha prestižních koncertních sálech v Evropě i zámoří.

VÍCE INFORMACÍ »»

Radek Baborák – lesní roh

Radek Baborák je považován za nejlepšího světového hráče na lesní roh, tento držitel ceny Grammy Classic a dlouholetý první hornista Berlínské filharmonie se představí i jako dirigent.

VÍCE INFORMACÍ »»

Ivan Ženatý – housle

Houslový virtuos Ivan Ženatý opakovaně hostuje se slavnými mezinárodními tělesy jako je BBC Symphony Orchestra London, Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks, Berliner Symphoniker, Orchesta Nacional de Madrid, ale i předními českými orchestry jako je Česká filharmonie, FOK či Symfonický orchestr Českého rozhlasu. VÍCE INFORMACÍ »»

Talichova komorní filharmonie Jan Talich

Vznikla v roce 1992 na podnět houslisty Jana Talicha ml., prasynovce legendárního českého dirigenta Václava Talicha. VÍCE INFORMACÍ »»

Ludmila Peterková – klarinet

Česká klarinetistka, laureátka mezinárodní soutěže Pražské jaro 1991. V současné době profesorka Pražské konzervatoře, příležitostná moderátorka i herečka (pořad pro mládež Periskop na stanici Český rozhlas 2 Praha, seriál České televize Hop nebo trop, Terra musica, ExpoHlednice). VÍCE INFORMACÍ »»

Bennewitzovo kvarteto

„Je pro nás výzvou spojovat čtyři různé pohledy a z jejich prolnutí získávat originální výsledek. Jen takovým způsobem totiž vzniká hudba mnoha barevných a zvukových proměn, které ji udržují stále živou a svěží.“ VÍCE INFORMACÍ »»

Josef Špaček – housle

Od svých šesti let se začal věnovat hře na housle. Jeho prvními kantory byli Hana Metelková, Pavel Prantl, na Pražské konzervatoři pak Jaroslav Foltýn. Již po prvním roce na konzervatoři byl přijat na prestižní školu Curtis Institute of Music ve Philadelphii. VÍCE INFORMACÍ »»

Václav Uhlíř – varhany

Václav Uhlíř (*1954) je významný český varhaník a cembalista, znalec v oboru organologie a hudební pedagog. VÍCE INFORMACÍ »»

Collegium 1704 Václav Luks – dirigent

Pražský barokní orchestr Collegium 1704 a vokální soubor Collegium Vocale 1704 byly založeny cembalistou a dirigentem Václavem Luksem v roce 2005. VÍCE INFORMACÍ »»

Pavel Steidl – kytara

Pavel Steidl se narodil v Rakovníku. Na kytaru začal hrát v osmi letech a jeho prvním učitelem byl jeho bratr. Vystudoval pražskou konzervatoř, kde ho učil mimo jiné Milan Zelenka a Arnošt Sádlík. VÍCE INFORMACÍ »»

Český filharmonický sbor Brno Petr Fiala – sbormistr

Český filharmonický sbor Brno patří dnes k nejlepším a nejvyhledávanějším profesionálním tělesům v Evropě. Sbor se zaměřuje především na oratorní, kantátový a v poslední době i operní repertoár všech období. Ročně vystoupí na cca 90 koncertech u nás i v zahraničí. VÍCE INFORMACÍ »»

Alfred Strejček

Vystudoval herectví na brněnské JAMU a prošel řadou pražských i mimopražských divadel. Hrál postupně v Divadle O.Stibora v Olomouci, v Divadle Jiřího Wolkera v Praze, v Divadle Maringotka, ve Státním divadle v Brně, v Divadle E.F.Buriana a v Divadle Za branou u Otomara Krejči. VÍCE INFORMACÍ »»

Petr Nouzovský

Studoval na Gymnáziu Jana Nerudy (Martin Škampa, Mirko Škampa), je absolventem Pražské konzervatoře (František Pišinger, Jan Páleníček, Jiří Bárta), HAMU v Praze (Miroslav Petráš), Drážďanské Vysoké hudební školy (Wolfgang Emanuel Schmidt) a Královské konzervatoře v Madridu (Iagoba Fanló). VÍCE INFORMACÍ »»

BONI PUERI Marek Štryncl – sbormistr

Český chlapecký sbor BONI PUERI byl založen v roce 1982 a postupně se zařadil mezi významná evropská hudební tělesa. Dvousetčlenný sbor dosud absolvoval více než 2800 samostatných koncertů po celé Evropě, Americe a Asii, vydal třináct vlastních nahrávek a na dalších dvaceti se podílel (Supraphon, EMI, BMG, ArcoDiva atd.). VÍCE INFORMACÍ »»

Komorní filharmonie Pardubice

Komorní filharmonie Pardubice patří mezi špičkové české orchestry. Svým obsazením je menším symfonickým tělesem haydnovsko-mozartovského typu. Jako jediný profesionální orchestr Pardubického kraje má nezastupitelnou roli v hudebním životě tohoto regionu. VÍCE INFORMACÍ »»

VÍCE INFORMACÍ »»

Raffaella Milanesi – soprán

Italská sopranistka Raffaella Milanesi ukončila hudební studia v Římě, jejím rodném městě, na Národní akademii Santa Cecilia v roce 1997. Prakticky okamžitě začala skvělou kariéru mnoha velkými operními rolemi. VÍCE INFORMACÍ »»

Kostel sv. Ducha
Renesanční kostelík, jehož současná podoba byla daná rekonstrukcí v druhé polovině 16. století.

více         »» ««         méně

Kostel sv. Ducha

Kostel sv. Václava
Barokní přestavba architekta Mikuláše Rossiho z počátku 18. století.

více         »» ««         méně

Kostel sv. Václava

Synagoga čp. 646
Novogotická stavba z r. 1867, postavená na místě dřívější synagogy, zničené požárem.

více         »» ««         méně

Synagoga čp. 646

Společenské centrum – Kino 70
Moderní stavba z roku 1969. V roce 2010 prošla náročnou přestavbou.

více         »» ««         méně

Společenské centrum – Kino 70

POHODA venkova
Místní akční skupina

více         »» ««         méně

POHODA venkova

Děkanský kostel je jedním ze svědků nejstarší minulosti Dobrušky. Jeho paměť sahá až do dob, kdy naše město vznikalo. Pravděpodobně již tehdy byl spolu s prvními domy postaven kostel, zasvěcený zřejmě již od počátku Panně Marii a svatému Václavu.

Jak vypadal původní kostel, dnes nevíme. Je možné, že ten úplně první byl pouze dřevěný. Ale ještě ve středověku jej nahradila stavba kamenná. Důkazem vysokých stavebních kvalit dobrušského děkanského kostela je nedávno nalezený kamenný svorník, zdobený soukenickým znakem. Stáří dobrušského děkanského kostela by mohla naznačovat i jeho umístění vně vlastní městské ohradní zdi, které bylo charakteristické pro kostely románského období. Kostel měl totiž být přístupný
v kteroukoli dobu všem věřícím. Jestliže by město bylo například obléháno, vztahoval se na kostel tzv. Boží mír, což znamenalo, že měl být nedotknutelný.

V letech 1709 až 1724 je děkanský chrám svatého Václava přestavěn do barokní podoby. Autorem tohoto architektonického díla je stavitel z Mladé Boleslavi, jehož jméno prozrazuje italský původ - Mikuláš Rossi.

Monumentální stavba, navozující svým interiérem pocit Boží velikosti a slávy, vyrostla pravděpodobně na základech předchozí kostelní gotické budovy. Stará kostelní krypta dosud ukrývá pozůstatky nejstarších donátorů - pánů z Dobrušky
a prvních Trčků z Lípy. Druhá pohřební krypta sloužila jako místo poslední místo odpočinku duchovních. Dnešní podoba průčelí byla zřejmě v 18. století bohatší o řadu ozdobných barokních stavebních prvků. Na místě dřevěné zvonice vyrostla nová kamenná, datovaná k roku 1693. Původní podkladové kameny jsou zabudovány v jejích nárožích. Zvony, které v ní vyzváněly, padly za oběť oběma světovým válkám. Ze starých zvonů se zachoval zvon „Maria“ z r. 1588, visící dnes ve zvonici kostela sv. Ducha. Do požáru v roce 1806 byla zvonice kostela sv. Václava kryta cibulovitou pozlacenou bání. Protože stejně vyhlížela i radnice, obě věže ve slunci musely do daleka krásně zářit.

Interiér kostela je tvořen několika klenebnými poli. V kostele jsou instalovány barokní varhany z r. 1727 od stavitele Jana Gottfrieda Helbich(g)a, předního představitele kralické varhanářské školy. Počátkem 19. století je upravil varhanář Jiří Španěl. Varhany prošly na konci 20. století restaurováním, které provedl Ivan Červenka z Jakubovic. Kolem kostela byl
až do r. 1786 hřbitov, zrušený za Josefa II.

Pohromou pro dobrušský kostel sv. Václava byl již zmíněný velký požár města dne 9. května 1806, který vedle celého historického jádra zničil i tuto stavbu. Obnova trvala pro nedostatek finančních prostředků poměrně dlouhou dobu. Navíc nebyla stavbě vrácena její barokní krása v dřívější plné míře. V rekonstruované stavbě našly své hojné uplatnění stavební prvky tehdy módního klasicistního slohu.

Velké zásluhy na obnově kostela měl tehdejší děkan Josef Obst, v té době ještě přítel dobrušského kupce a vlasteneckého spisovatele Františka Vladislava Heka. Později se však jejich vztah přeměnil na otevřené nepřátelství.

Katoličtí kněží byli jednou ze skupin, která se velmi výrazně podílela na procesu vzniku novodobého českého národa. Také
v Dobrušce působili mnozí vlastenečtí duchovní. V letech 1806 až 1809 byl dobrušským kaplanem Josef Liboslav Ziegler. Význačnou osobností druhé poloviny 19. století se stal Josef Mnohoslav Roštlapil. Je autorem prvních dějin města, silně prodchnutých láskou k vlasti a milovanému kraji. V Roštlapilově práci pokračoval jeho následovník, děkan Antonín Flesar.
Na vlasteneckou linii navazoval i další z dobrušských děkanů, Msgre (monsiňor) Josef Domašínský.

Svědky nelehkého života našeho národa za dob pronásledování církve v nacistické a komunistické totalitě byli děkani
a administrátoři František Holan, Miroslav Paclík, Stanislav Fogl a Jaroslav Smrček.

Děkanský chrám svatého Václava není jen tichým svědkem minulosti. Tak jako v celých svých dějinách je i dnes především místem setkávání lidí s živým Bohem.

Od roku 1969, s nucenou přestávkou v období tzv. normalizace, se zde uskutečňují i časté ekumenické bohoslužby, na nichž se podílí i pět dalších křesťanských církví, které v Dobrušce působí. Pod jeho klenbou se konají i četné kulturní akce, především koncerty vážné hudby. Každoročně se zde konají koncerty Orlicko-kladského varhanního festivalu. Kostel svatého Václava je tak nejen architektonickou dominantou města, ale také významným střediskem duchovního života Dobrušky
i širokého okolí.

««      Skrýt